O nás
Ahoj! My jsme Tři fazolky. Veve, Michal a Johanka. Jsme rodina a zároveň nejlepší parťáci. Takže super tým. Zakázkově vyrábíme nejrůznější dorty a zákusky, vše za použití pouze rostlinných surovin. Chuťové kombinace a vzhled dortů tvoříme tak nějak od srdce, a dle sezónních možností je zdobíme převážně jedlými květy a dalšími dary přírody. Říká se, že žádný učený z nebe nespadl. A my už tuplem ne. Tahle sladká práce nás chytla za srdce až po tom, co jsme vystudovali něco zcela jiného. :) Takže jsme svým způsobem “zelenáči”, ale plní radosti a nadšení z toho, že můžeme dělat to, co nás tolik naplňuje a co je zároveň šetrné nejen k životnímu prostředí ale má i etický podtext. Věříme, že naši radost a nadšení objevíte v nezaměnitelné chuti našich produktů.
Pojďme se ale poznat i trochu osobněji.
Veronika je milovnicí květin a jedlých bylin. Co nápaditě kvete, dobře chutná nebo má krásně stočený list...šup s tím na dort. Lásku k přírodě a všemu živému vkládá do svých dortů a doufá, že tu radost v nich ucítíte. A možná ji znáte díky knihám Místo vejce banán a Místo kapra hlíva. Sice ještě pod jiným příjmením, ale se stejným zapálením pro dobré rostlinné jídlo a dorty jako nyní.
Michal, mužský element fazolek. Nejlepší projektový manažer, stratég, logistik, zařizovač technických věcí. A hlavně zážehový motor celého našeho tří fazolkového projektu. Míšovou specialitou budou slané výrobky – burgery, tortilly a mnoho dalšího, ale o tom až někdy později, máte se rozhodně na co těšit.
A nakonec Johanka, nejlepší motivátor a ochutnávač všech našich sladkých dobrot. Říká se, že děti jsou ti nejlepší kritici díky své upřímnosti. Pozná brutnák, lichořeřišnici, chrpu a mnoho dalšího a tak třeba bude po loukách sbírat kvítka právě na váš dortík.
Naším přáním je, aby časem, až se vše trošku zaběhne, Tři fazolky byly i místem setkávání se lidí. Aby to, co děláme, nestálo pouze na výrobě jídla, ale abychom se mohli společně vzdělávat, radovat a předávat si něco víc. Chceme pořádat promítání, přednášky, malé koncerty a setkávat se u kvalitního a dobrého jídla. Těšíme se, čím vším nás Tři fazolky překvapí, ale už teď víme, že to bude sakra dobrý. A hlavně od srdce a smysluplný. Máme to sice jinak, ale proč to nezkusit.
ZAČALO TO, JAK JINAK, NEŽ U JÍDLA A ZVÍŘAT
S Míšou jsme se potkali před pěti lety. Tady v Třebové, na malém městě, jako dva vegani. Nezadaní. To nemůže být náhoda! Začali jsme spolu tedy péct. A to doslova. Chystali jsme pro kamarády venkovní párty, kde vše bylo čistě rostlinné. Před pěti lety byl velký boom rostlinné stravy. Každého zajímalo, jak to chutná a jak je možné, že se sladké těsto bez vajíček nerozpadne. Nás tohle vše bavilo, tak jsme na to s radostí kývli. Pak přišla další podobná nabídka – svatba kamarádů. Pak narozeninové dorty. A nám začalo být jasné, že je nejen super věc, moci se takto realizovat, ale hlavně tím dělat radost druhým a velkou službu našim etickým hodnotám.
V té době jsme s k sobě měli veliké sympatie, ale po předchozích vztazích jsme byli opatrní. Já v té době bydlela v bytě s kamarádkou a jedné chladné noci jsem u dveří paneláku našla sněhově bílé kotě. Sněženka. Bydlí s námi dodnes (a s dalšimi dvěma kočkami a dvěma psy) a tak nějak tomu všemu dala korunu. Nemohla jsem si ji tenkrát nechat. Pár dnů na to jsem šla s Míšou na obhlídku pojízdných karavanů (jo, už tehdy nás zajímalo, jaké by to bylo mít food truck) a já Míšovi říkám:
“Tyjo, Jasmína (naše fenka, tehdá jen moje) včera snědla kočkolit. Bylo jí strašně blbě. Docela historka, ta včerejší procházka. Šla jsem…”
“Počkej, proč Jasmína sežrala kočkolit? Proč ho máš doma?”
“Já našla kotě. Tak s náma dočasně bydlí. Tyjo, nechceš ho?”
“No jasný.”
A tak si Míša do bytu nastěhoval Sněženku. A kdyby jen věděl, že za měsíc tam budu bydlet i já. A Jasmína.
Takže takhle to začalo. Pak jsme si pořídili další kočku – Sasanku. A k Jasmíně Tymiána, našeho druhého psa.
Mezitím jsme pracovali, pořád něco někomu pekli a svatby kamarádům připravovali. A najednou nám došlo, že nás to opravdu baví. Jenže to bylo pět let zpět. Mezitím jsme se stihli vzít, koupit domek na vesnici, narodila se nám Johanka a ještě jednu kočku – Pomněnku, jsme si stihli domů nastěhovat. Čas běžel a naše touha po tom, dělat lidem radost jídlem, péct, zdobit dorty květy a chystat boží burgery nás neopustila, ba navíc sílila. Tak nebylo co řešit.
16.12.2016 Johanka pod Srdcem a naše malá milá zimní svatba
Jsme o pár let moudřejší, máme rodinné zázemí, krásnou dcerku, díky které jsme nohama na zemi a hlavně máme jeden druhého. Tak tu teď před Vámi stojíme a jdeme zkusit štěstí. A věříme, že když se věci dělají upřímně, s radostí a dobrým úmyslem, cestu ve světě si vždy najdou.
Veve, Michal, Johanka
